Zataženo, občas trakaře...



Hrozba zalednění

17. listopadu 2009 v 12:00 | Honza |  Změny klimatu
Dnes, kdy se stále častěji projevují důsledky změn klimatu, se stále více snažíme pochopit, co naši planetu čeká. Odpověď nám mohou poskytnout informace o událostech z naší historie. Historie, která je plná náhlých změn klimatu, které výrazně změnily Zemi.


Klima na naší planetě je ovlivňováno periodickými cykly. Jedním z nejvýznamnějších je střídání období studeného a teplého klimatu. K poslední změně došlo před 2,5 miliony let. Tropické klima ustoupilo a vrátila se doba ledová (Což je však nepřesné označení. Pro celé chladné období je lepší označení glaciální doba. A pro periodické šíření ledovců pak zalednění - glaciace.).

Během tohoto období došlo k minimálně osmnácti nástupům a ústupům ledu. A zhruba za 100 tisíc let se pravidelně dostavují krátká teplá meziledová období trvající přibližně 20 tisíc let. A právě v jednom takovém dnes žijeme.

Poslední nástup glaciace nastal před 12 800 lety, kdy led pokryl Kanadu, sever USA a severní Evropu. V ledovcích bylo uvězněno velké množství vody, díky čemuž se hladina moří nalézala zhruba o 120 metrů níže než v současnosti.

Další období glaciace se očekává (pokud nedojde ke změnám v klimatu) až za několik tisíc let. Ledovcová pokrývka v té době bude silná až 3 kilometry. V blízkosti tohoto ledovcového příkrovu budou vanout velmi silné větry, které mohou dosahovat rychlosti až tří set kilometrů za hodinu. Při úpatích ledovců se tak budou vytvářet pustiny pokryté prachem a pískem. Tato krajina připomínající tundru se od ledovců potáhne stovky kilometrů na jih. A i tam se budou tvořit velké pouště.
Dle současných předpokladů skončí dnešní interglaciální období do několika tisíc let. Pak bude následovat pokles globální teploty až o 10 °C, což v důsledku způsobí další zalednění.

Tento předpoklad ale vychází z obecných modelů změn klimatu, které nepočítají se současným stavem, kdy dochází k postupnému nárůstu globální teploty. Toto oteplování, dle původních předpokladů, mohlo příchod zalednění oddálit.
Nejnovější zjištění však hovoří o opaku.

Dříve se předpokládalo, že nástup posledního ledu byl pozvolný a trval minimálně deset let. Dnes ale víme, že došlo k náhlé změně klimatu, která byla spuštěna vyprázdněním jezera - vnitřního moře Agassiz. Tato obrovská zásobárna sladké vody se nacházela na severu Kanady. Sladká a snáze mrznoucí voda se dostala do severního Atlantiku a Severního ledového oceánu a odklonila Golfský proud, který ohřívá severní Evropu a jehož dráha závisí na teplotě a slanosti vody. Ledu tak nestálo nic v cestě a k zalednění došlo během půl roku.

Současné zvyšování globální teploty má za následek tání ledovců, díky čemuž se do povrchových vrstev oceánů dostává velké množství sladké vody. Oceánské proudění, které funguje v podstatě jako dopravník, se již dnes rozpadá. Pro severní Evropu je nejdůležitější Golfský proud, který vzniká v Mexickém zálivu a dopravuje velké množství teplé vody až do severních oblastí Atlantiku. Díky němu je okolí severní Evropy o 5 až 10 °C teplejší, než by jinak bylo.
Podle měření intenzity mořských proudů, které se provádí od roku 1957 tento proud slábne. Samotná síla Golfského proudu přirozeně kolísá ve zhruba sedmdesátiletých cyklech. A od 70. let 20. století by měl postupně sílit. Měření však poprvé dokazují, že je tomu naopak. A nejen, že slábne, také mění směr. Bariérou je pro něj právě studená a sladká voda z tajících ledovců.

Měli filmaři pravdu?
Roku 2004 uvedl do kin režisér Roland Emerich film Den poté, který vypráví příběh o kolapsu Golfského proudu a náhlém příchodu ledu. Mnozí vědci v té době prohlásili, že je z vědeckého hlediska nesmyslný.
Avšak dnes víme zase o něco více. Víme, že poslední zalednění přišlo náhle během několika měsíců (tyto poznatky mohou vysvětlit i nepochopitelné nálezy zmrzlých mamutů v sibiřské tundře, kteří měly v zažívacím traktu ještě nestrávené zbytky potravy). A víme, že se Golfský proud dle posledních měření rozpadá.

Kdy tedy dojde k zalednění?
Podle původních modelů za několik tisíc let?
Nebo náhle kdykoliv od dnešního dne?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tofi tofi | Web | 17. listopadu 2009 v 14:24

Honzo díky za příspěvek u mne na blogu. Mně ten článek v Britských listech zaujal a tak jsem si ho dala na blog. Diskutovat o tom nemůžu, protože mi chybí znalosti.
Hezký den

2 tofi tofi | Web | 18. listopadu 2009 v 12:22

Na mě je to dost vědecky napsaný, ale článek je zajímavý. Líbí se mi tvoje focení, zvlášť mraky "Asperatus" Párkrát jsem je taky zahlídla, ale nefotila.  :-|

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama


-------------------------------------------------------------------------------------
Tropické cyklony:

Atlantik - N/A
východní Pacifik - N/A
(xxL (xxE) - tropická porucha, TD - tropická deprese,
TS - tropická bouře, H - hurikán kategorie 1 až 5)

celkový přehled zde
-------------------------------------------------------------------------------------