Zataženo, občas trakaře...



Povodně

20. května 2010 v 12:19 | Honza |  Extrémní jevy
V těchto dnech opět bojuje Morava s vodou. Za posledních 13 let je to již po šesté, kdy velké povodně Českou republiku zasáhly.
Jak a proč vlastně tyto povodně vznikají a jak se proti nim můžeme bránit? To jsou otázky, na které se v tomto článku budu snažit najít odpověď.


Povodně vznikají většinou vylitím vody z koryt řek a vodních nádrží po většinou nadměrných srážkách. Jejich vznik je závislý na vývoji klimatické situace a ve většině případů je není možné předpovědět. V závislosti na aktuálním stavu počasí je však možné v určitých případech, kdy se očekávají vydatné srážky s možností povodně počítat jako s reálnou hrozbou.

Na českém území dochází k záznamu výskytu povodní od začátku 12. století. Víme proto, že menší povodně se u nás vyskytovaly vždy v rozstupech několika let a ty větší v rozstupech desítel let.

Od 20. století se však počet povodní zvyšuje. Důvodů je hned několik.
Prvním jsou velké zásahy do krajiny:
 - zvětšení zemědělských ploch na úkor lesů, které vodu zadržují
 - regulace toků, napřimování řek
 - urbanizace

Větší zemědělské plochy dovolí větší rozlití vody v krajině, která se v případě déletrvajících srážek nemůže vsakovat a dále představuje ohrožení v podobě sesuvů půdy a bahnotoků.

Při regulaci toků byla krajina ochuzena o přirozené meandry, kde řeky mohly zvolna přemisťovat svůj tok v závislosti na erozi břehů a objemu průtoku vody. Regulace ve formě přehrad také nemohou případnou povodeň zachytit a jen mnohdy zbytečně vodu zadržují.

Zastavěná plocha nemůže absorbovat přebytek dešťové vody a zrychluje také odtok srážek, čímž i zrychluje povodně. K výstavbě domů a komunikací dochází také ve větší míře v záplavových oblastech a u původních toků řek, což má za následek větší škody.


Ty nejničivější povodně, které ČR postihly v letech 1997, 2002 a 2009 výše zmíněné důvody dokazují.

1997 - Především Moravu a část východních Čech postihla povodeň po déletrvajících deštích. Zasaženo bylo 536 obcí. Vyžádala si 50 životů a způsobila škody, které přesáhly 63 miliard korun.

2002 - Nejvíce povodeň zasáhla jižní, střední a severní Čechy. Celkem bylo postiženo přes 800 obcí. Vyžádala si 17 životů a způsobila škody ve výši 73 miliard korun. Byla označena jako pětisetletá voda na Vltavě.

2009 - Blesková povodeň, která zasáhla severní a střední Moravu a východní Čechy. Postihla 209 obcí. Vyžádala si 13 životů a celkové škody ve výši 5,6 miliardy korun. Přišla náhle ze série běžných letních bouřek, které vznikaly nad stejným a relativně malým územím, kde spadlo extrémně nadlimitní množství srážek v jevu, který se nazývá train-efekt. Tuto povodeň nebylo možné předpovědět.


Povodně letošní - květen 2010.
Tuto povodeň, která zasáhla nejvíce východní část severní a střední Moravy, stejně jako tu v roce 1997 mají na svědomí velké srážky. Rozsahem je však o mnoho menší.
Srážky nad naše území přinesla tlaková níže Yolanda, která se jen velmi pomalu pohybovala a ještě pomaleji rozpadala. Z tohoto důvodu dopadlo na převážně sever Moravy velké množství srážek, které způsobily rychlý nástup povodně.
(Rozbor hydrometeorologické situace zde v pdf.)

Mapka CHMI znázorňující výstrahy k 15.05.2010
mapa

Hydrologové, kteří monitorují stav vody (informace např. zde), vyhlašují v případě zvýšení hladiny a průtoku v řekách tzv. stupně povodňové aktivity - SPA.

1. SPA - stupeň bdělosti (vyhlašován při vzestupu vodní hladiny, kdy je třeby věnovat toku zvýšenou pozornost)
2. SPA - stupeň pohotovosti (vyhlašován v době vzniku povodně, kdy voda neohrožuje obydlená území)
3. SPA - stupeň ohrožení (voda ohrožuje obydlená území a hrozí nebezpečí ohrožení majetku a život), dále je uváděn i stupeň vyšší - 3. SPA extrémní ohrožení


Dnes využívaná ochrana před povodněmi (hráze a protipovodňové zábrany) je neúčinná a také povodně zhoršuje. Stále více vody je díky těmto opatřením nuceno se slévat z pohledu původního toku v nepřirozených místech, kde se i zvyšuje hladina povodňové vlny. Proto více hrozí malé lokální povodně, které budou velmi rychlé a velmi ničivé. A to bez možnosti předpovědi.

Při současném stavu a vývoji klimatu je možné také očekávat nárůst počtu velkých povodní, které budou způsobeny mohutnou srážkovou činností. Tyto srážky jsou stále častější a s postupnými změnami klimatu, které způsobuje globální oteplování, musíme počítat s častějšími a prudkými dešti - tedy více deště za kratší dobu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ♥.....♥ XoXo AdeLiiS ♥......♥ ♥.....♥ XoXo AdeLiiS ♥......♥ | Web | 20. května 2010 v 12:24

Dobře ty.... !

2 Myškyn Myškyn | Web | 20. května 2010 v 12:24

vůbec lidem žíjících na Moravě nezávidím...:/ díky bohu alespoň, že u nás nic takového není...

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama


-------------------------------------------------------------------------------------
Tropické cyklony:

Atlantik - N/A
východní Pacifik - N/A
(xxL (xxE) - tropická porucha, TD - tropická deprese,
TS - tropická bouře, H - hurikán kategorie 1 až 5)

celkový přehled zde
-------------------------------------------------------------------------------------